Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Greenovy identity jsou souborem tří identit ve vektorové analýze . Jsou pojmenovány po matematikovi Georgovi Greenovi, který objevil tzv. Greenovu větu .
Tato identita je odvozena z Gaussovy věty aplikované na vektorové pole
F
=
ψ
∇
ϕ
{\displaystyle \mathbf {F} =\psi \nabla \phi }
: Pokud platí, že φ má spojitou druhou derivaci, a ψ má spojitou první derivaci na množině U , pak:
∫
U
(
ψ
∇
2
ϕ
)
d
V
=
∮
∂
U
(
ψ
∂
ϕ
∂
n
)
d
S
−
∫
U
(
∇
ϕ
⋅
∇
ψ
)
d
V
{\displaystyle \int _{U}\left(\psi \nabla ^{2}\phi \right)\,dV=\oint _{\partial U}\left(\psi {\partial \phi \over \partial n}\right)\,dS-\int _{U}\left(\nabla \phi \cdot \nabla \psi \right)\,dV}
Pokud φ a ψ mají obě spojité druhé derivace na U , pak:
∫
U
(
ψ
∇
2
ϕ
−
ϕ
∇
2
ψ
)
d
V
=
∮
∂
U
(
ψ
∂
ϕ
∂
n
−
ϕ
∂
ψ
∂
n
)
d
S
{\displaystyle \int _{U}\left(\psi \nabla ^{2}\phi -\phi \nabla ^{2}\psi \right)\,dV=\oint _{\partial U}\left(\psi {\partial \phi \over \partial n}-\phi {\partial \psi \over \partial n}\right)\,dS}
Greenova třetí identita je odvozena z druhé pokud položíme
ϕ
(
.
)
=
1
|
x
−
.
|
{\displaystyle \phi (.)={1 \over |\mathbf {x} -.|}}
a
∇
2
ϕ
=
−
4
π
δ
(
x
−
.
)
{\displaystyle \nabla ^{2}\phi =-4\pi \delta \left(\mathbf {x} -.\right)}
v R 3 : Pokud ψ má spojitou druhou derivaci na U .
∮
∂
U
[
1
|
x
−
y
|
∂
ψ
∂
n
(
y
)
−
ψ
(
y
)
∂
∂
n
y
1
|
x
−
y
|
]
d
S
y
−
∫
U
[
1
|
x
−
y
|
∇
2
ψ
(
y
)
]
d
V
y
=
k
{\displaystyle \oint _{\partial U}\left[{1 \over |\mathbf {x} -\mathbf {y} |}{\partial \psi \over \partial n}(\mathbf {y} )-\psi (\mathbf {y} ){\partial \over \partial n_{\mathbf {y} }}{1 \over |\mathbf {x} -\mathbf {y} |}\right]\,dS_{\mathbf {y} }-\int _{U}\left[{1 \over |\mathbf {x} -\mathbf {y} |}\nabla ^{2}\psi (\mathbf {y} )\right]\,dV_{\mathbf {y} }=k}
K = 4πψ(x ) pokud x ∈ leží v U , 2πψ(x ) pokud x ∈ ∂U a má tečnu v x , nule a všude jinde.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Greenove identity na slovenské Wikipedii.